Není pochyb o tom, že jedním z největších vynálezů naší civilizace je kanalizace, a s ní spojené vodovodní potrubí. Zvykli jsme si na něj tak, že si bez něj život již nedokážeme představit. Kolik z nás by například dokázalo dnes žít bez tekoucí teplé a studené vody a bez splachovací toalety? Právě ona byla důvodem, proč byl život ve městech konečně alespoň trochu pohodlný.

Ovšem je jasné, že žádné zařízení není dokonalé. I vodovodní a odpadní potrubí se čas od času rozbije, a je potřeba jej opravit. Nelze se tedy divit, že se objevili odborníci, kteří se právě tímto zabývají – instalatéři. Valná většina lidí si jich však neváží ani zdaleka tolik, jak by bylo vhodné, a je to vidět, především na jejich mzdách.

Pravdou však je, že v dnešní společnosti, která je doslova provázána trubkami, jsou bez nadsázky nezbytní. Stačí si jen představit, jaké neštěstí to je, když se někde například ucpe toaleta. Pokud se navíc veškeré spláchnuté odpady vrací zpět, rozhodně to není nic příjemného. A to je jen jednou z věcí, se kterými se musí instalatér potýkat.

Co by se ale stalo, pokud by přestali existovat? Dříve či později by v podstatě veškeré potrubí přestalo fungovat. To by nejen znamenalo žádnou splachovací toaletu, ale ani žádnou teplou či studenou vodu otočením kohoutku. Bylo by nutné si buď kupovat balenou, nebo chodit k veřejným zdrojům, které by, jak známe naši společnost, velmi brzy byly placené.

Pokud jde o likvidaci splašků, tak to by bylo ještě horší. Jistě, existují například žumpy, avšak ty je nemožné využít například v paneláku. Mnoho lidí by se tak vrátilo ke starému dobrému zvyku jejich vylévání z okna, což by značně zhoršilo hygienu ve městech. Proto můžeme být rádi, že instalatéři dnes existují, a existovat budou i nadále. Je totiž jasné, že o práci prozatím nebudou mít nouzi – zvlášť když vezmeme v úvahu, jak je mnohé potrubí staré.